Ekonomický vzorec | Seznam makro / mikroekonomických vzorců

Seznam ekonomických vzorců

Termín ekonomie znamená, jak se v zemi odehrává spotřeba, výroba a distribuce zboží a služeb. Dále ukazuje, jak dobře jednotlivci a podniky určují alokaci zdrojů k odvození maximální přidané hodnoty. Ekonomické vzorce lze zpracovat na základě makroekonomických úrovní a mikroekonomických úrovní.

Podle makroekonomie pomáhají následující ekonomické vzorce pochopit pozici ekonomiky následovně: -

Makroekonomické vzorce

Následuje 8 nejlepších makroekonomických vzorců -

# 1 - Hrubý domácí produkt

Hrubý domácí produkt lze vyjádřit podle přístupového a čistého příjmu. Podle výdajového přístupu je hrubý domácí produkt vyjádřen jako součet spotřeby, soukromých investic následovaných vládními výdaji a čistým exportem v zemi. Podle přístupu k příjmům se určuje jako součet práce, úroků, nájemného a zbývajících zisků.

Matematicky lze vyjádřit dva vzorce následovně: -

GDP = C + G + I + NX

Tady,

  • Spotřebu představuje C.
  • Vládní výdaje představují G.
  • Investici představuje I.
  • Čistý vývoz představuje NX.
GDP = W + I + R + P

Tady,

  • Práce je představována W.
  • Zájem představuje I.
  • Nájemné představuje R.
  • Zbývající zisky představují P.

# 2 - Míra nezaměstnanosti

Ekonomiku lze také hodnotit podle míry nezaměstnanosti v zemi. Obvykle se určuje jako poměr počtu nezaměstnaných pracovních sil k počtu zaměstnaných pracovních sil.

Matematicky to lze vyjádřit následovně: -

Míra nezaměstnanosti = celkový počet nezaměstnaných / celkový počet zaměstnaných osob.

# 3 - Míra multiplikátoru peněz

Další metrikou pro pochopení situace ekonomiky je využití metriky multiplikátoru peněz. Normálně je definována jako inverzní poměr k rezervě udržovaný bankou. Matematicky to lze vyjádřit takto: -

Metrika multiplikátoru peněz = 1 / poměr rezerv

Tato metrika pomáhá při posuzování toho, jak lze peněžní vklady využít ke zvýšení nabídky peněz v systému.

# 4 - Reálný HDP

Reálný HDP se stanoví jako poměr nominálního HDP a deflátoru HDP. Reálný HDP je nástrojem při výpočtu a hodnocení ekonomického výkonu spolu s úpravou deflace nebo inflace. Nominální HDP hodnotí ekonomický výkon bez vlivu inflace, a proto je reálný HDP považován za lepší nástroj měření ve srovnání s nominálním HDP.

Skutečný HDP je vyjádřen takto: -

Reálný HDP = HDP za nominálních podmínek / deflátor HDP.

# 5 - Index spotřebitelských cen

Index spotřebitelských cen se stanoví jako poměr nákladů na výrobky a služby pro daný rok k nákladům na výrobky a služby pro stanovený základní rok. Tato metrika pomáhá při srovnání cen výrobků a služeb spolu se změnami úrovně inflace. Koš pro produkty a služby má být denně aktualizován, následovat stanovení nákladů na koš a stanovení indexu.

Matematicky jej lze vyjádřit nebo popsat takto: -

Index spotřebitelských cen = náklady na výrobky a služby pro daný rok / náklady na výrobky a služby pro stanovený základní rok.

# 6 - Míra inflace

Míra se počítá jako poměr rozdílu mezi úrovní CPI v aktuálním roce a úrovní CPI v loňském roce s úrovní CPI v loňském roce. To je dále vyjádřeno v procentech. Míra inflace dává signál o tom, jak se ceny služeb a produktů z roku na rok vyvíjely.

Míru inflace lze vyjádřit takto: -

Míra inflace = (změny v úrovních CPI / úrovních CPI v loňském roce) x 100

Tady,

  • Změny v úrovních CPI = úrovně CPI pro aktuální rok - úrovně indexu CPI v loňském roce.

# 7 - Skutečná úroková sazba

Skutečná úroková sazba se stanoví jako rozdíl nominální úrokové sazby a míry inflace. Alternativně to lze určit pomocí Fischerovy rovnice. Podle Fischerovy rovnice se určuje jako poměr nominálních úrokových sazeb a míry inflace.

Matematicky to lze vyjádřit takto: -

Reálná úroková sazba = Nominální úroková sazba - míra očekávané inflace

Podle Fischerovy rovnice lze vyjádřit takto: -

Reálná úroková sazba = (1 + nominální sazba) / (1 + míra inflace) - 1

# 8 - Kvantová teorie peněz

Tento vztah lze popsat jako přímý vztah s úrovněmi peněz s úrovněmi výstupu. Tento vztah postuloval John Maynard Keynes.

Matematicky by tento vztah byl popsán nebo ilustrován následovně:

MV = PT

Tady,

  • Nabídku peněz představuje M.
  • Oběh nebo rychlost peněz je vyjádřena jako V.
  • Střední úroveň cen je vyjádřena jako P.
  • Objem transakcí se službami a zbožím.

V makroekonomii lze tedy shrnout následující: -

Mikroekonomické vzorce

Toto je 9 nejlepších mikroekonomických vzorců -

Podle mikroekonomie následující vzorce, které pomáhají pochopit pozici ekonomiky, jsou následující: -

# 1 - Celkové výnosy

Je definována jako situace, kdy je poptávka hodnocena z hlediska cenové elasticity. Vyjadřuje se jako součin celkové ceny a požadovaného množství. Pokud jsou ceny vysoké, vedlo by to k nepružné poptávce po cenách, kde vyšší ceny vedou k vyšším výnosům. Poptávka je elastická, když jsou ceny vysoké a vede k nízkým objemům.

Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Celkový výnos = cena x množství v poptávce.

# 2 - Mezní výnosy: -

Mezní příjem je vyjádřen jako poměr změn celkového příjmu s ohledem na úpravy v maloobchodním množství. Mezní příjem je dodatečný příjem získaný za další prodané množství. Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Marginal Revenue = Změny v celkových získaných tržbách / Změny v obchodovaném množství.

# 3 - Průměrné výnosy

Výnosy lze popsat jako tržby, které firma obdržela, jakmile prodala hotové zboží svým spotřebitelům. Průměrný výnos je vyjádřen jako poměr celkového příjmu s ohledem na celkové prodané množství. Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Průměrný výnos = celkový příjem nebo příjem získaný firmou / celkové množství.

# 4 - Celkové náklady

Podle konceptu ekonomického se celkové náklady stanoví jako součet fixních nákladů a variabilních nákladů. Variabilní náklady se nazývají náklady, které mají tendenci se měnit v závislosti na úrovni zboží prodaného organizací. Fixní náklady jsou definovány jako typ nákladů, které jsou stejné na všech úrovních množství prodaného podnikem.

Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Celkové náklady = celkové náklady vzniklé na pevném základě + celkové náklady, které se liší podle vyprodukovaného množství.

# 5 - Mezní náklady

To je definováno jako zhodnocení nebo zhoršení celkových nákladů, které podniku vzniknou, když připravuje hotové zboží připravené k prodeji. Graficky jsou mezní náklady vyneseny jako křivka ve tvaru písmene U, kde se náklady zpočátku zhodnocují a jak roste výroba, náklady se zhoršují.

Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Mezní náklady = změny úrovně celkových nákladů / změny úrovně vyprodukovaného množství

# 6 - Průměrné celkové náklady

Průměrné celkové náklady jsou definovány jako celkové náklady vzniklé podnikům zabývajícím se výrobou a výrobou na úroveň množství položek vyrobených podnikem. V takovém vztahu určete celkové náklady a celkové množství, abyste dosáhli průměrných celkových nákladů. Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Průměrné náklady = celkové náklady / celkové množství.

# 7 - Průměrné fixní náklady

Průměrné fixní náklady jsou definovány jako celkové fixní náklady vzniklé podnikům zapojeným do výroby a výroby na úroveň množství položek vyrobených podnikem. V takovém vztahu určete celkové fixní náklady a celkové množství, abyste dosáhli průměrných celkových fixních nákladů.

Matematicky to lze ilustrovat následovně -

Průměrné fixní náklady = celkové fixní náklady / celkové množství

# 8 - Průměrné variabilní náklady

Průměrné variabilní náklady jsou definovány jako celkové variabilní náklady vynaložené podnikem zapojeným do výroby a výroby na úroveň množství položek vyrobených tímto podnikem. V takovém vztahu určete celkové variabilní náklady a celkové množství, abyste dosáhli průměrných celkových variabilních nákladů. Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Průměrné variabilní náklady = celkové variabilní náklady / celkové množství

# 9 - Zisk firmy

V mikroekonomii lze zisk vypočítat pomocí několika vztahů. Za prvé jej lze vypočítat jako rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady. Lze jej vypočítat jako rozdíl mezních příjmů a mezních nákladů. Kdykoli jsou zisky nižší než průměrné variabilní náklady, podnik se již nedokáže udržet a musí být ukončen. Matematicky to lze ilustrovat takto: -

Získaný zisk = celkový výnos - celkové náklady

Lze jej navíc ilustrovat takto: -

Získané zisky = mezní výnosy - mezní náklady.

Kdykoli mezní výnosy překročí mezní náklady, měla by organizace nebo firma vyrobit více položek, aby zvýšila svou ziskovost. Podobně, kdykoli se mezní příjem zhorší pod mezní náklady, měla by organizace nebo firma vyrobit méně položek, aby snížila náklady.

V mikroekonomii lze tedy shrnout následující: -

Relevance a použití ekonomického vzorce

Celkový finanční pokrok národa monitoruje světová banka pomocí ekonomických ukazatelů, které určují v pravidelných intervalech. Tyto zprávy jsou zpřístupňovány široké veřejnosti prostřednictvím vládních publikací. O národě lze říci, že se mu ekonomicky daří, pokud vykazuje poměrně stabilní ekonomické ukazatele. Tyto ekonomické ukazatele jsou obecně uznávány jako míra ekonomického vzorce.

Populární ekonomické vzorce jsou založeny na skutečnosti, jak je analyzována ekonomika. Pokud se analýza provádí na mikroekonomické úrovni, pak se ekonomický vzorec stanoví jako rozdíl celkových výnosů generovaných podnikem a nákladů vynaložených na generování výnosů. Pokud se však provádí analýza na makroekonomické úrovni, pak se ekonomický vzorec odvozuje pomocí hrubého domácího produktu.

Ekonomika vždy zobrazuje, jak dobře lidská bytost využila dostupné zdroje k odvození přírůstku maximální hodnoty. Ekonomika více souvisí se společenskými vědami a obecně se zaměřuje na vzorce výdajů, vzorce spotřeby, investiční vzorce a celkový obchod dosažený v daném finančním období.