Fixní kapitál | Příklady | Zdroje investic do fixního kapitálu

Co je fixní kapitál?

Fixní kapitál se vztahuje na investice podnikané za účelem získání dlouhodobého majetku. Tato dlouhodobá aktiva přímo nic nevyrábí, ale pomáhají společnosti s dlouhodobými výhodami.

Příkladem fixního kapitálu by bylo, že pokud firma investuje do budovy, kde bude probíhat výrobní proces, bude označována jako fixní kapitál. Protože -

  • Za prvé, budova nebude přímo spotřebována výrobním procesem. Pokud ale společnost budovu nemá, nemohla by spustit výrobní proces.
  • Zadruhé, investice do budovy je fixní kapitál, protože tato budova bude sloužit podnikání po dlouhou dobu a budovu lze označit jako dlouhodobý majetek.
  • Za třetí, pokud si podnik myslí, že budovu v budoucnu vyprodá, získá zbytkovou hodnotu, i když je vyčerpána její ekonomická užitečnost.

Příklady fixního kapitálu

Níže je výňatek z Colgate SEC Filings. Zde můžeme najít příklady fixního kapitálu

  • Přistát
  • Budova
  • Výroba strojů a zařízení
  • Ostatní vybavení.

Upozorňujeme také, že nehmotná aktiva, jako jsou patenty a autorská práva, jsou také klasifikována jako příklady investic do fixního kapitálu.

Proč je fixní kapitál důležitý pro jakékoli podnikání?

Existuje několik důvodů, proč je fixní kapitál v podnikání. Pro ilustraci si vezmeme jednoduchý příklad.

Řekněme, že Peter chce začít s knihkupectvím. V jeho domě leží spousta starých knih. Ví, že jsou cenné a většina z nich se vytiskla. Za prodej těchto knih si tedy může účtovat prémii.

Výzvou je, kde začíná podnikat? Nemá kde otevřít obchod. Mluví tedy se svým starým přítelem Samem a řekne mu, že si chce ve městě koupit obchod. Teď ale jde o to, že potřebuje nábytek, aby knihy sebral a uspořádal tak, aby obchod vypadal hezky.

Požádá místního tesaře, aby postavil strukturu, ve které může zdobit své knihy. Do 15 dnů je vše hotové a Peter zahájí podnikání. Otázkou nyní je, jestli by Peter neinvestoval do obchodu nebo do nábytku, mohl by začít podnikat?

Odpověď je ne". Zde je „obchod“ a „nábytek“ Petrovým fixním kapitálem, bez kterého by nemohl zahájit podnikání.

Zdroje fixního kapitálu

Existuje mnoho zdrojů fixního kapitálu. Pojďme se na ně podívat jeden po druhém -

  • Vlastní zdroje vlastníka: Toto je první a nejdůležitější zdroj fixního kapitálu. Vzhledem k tomu, že na začátku podnikání je fixní kapitál nutností, vlastník jej získává ze svých vlastních zdrojů.
  • Termínované půjčky od banky / finanční instituce:  Pokud vlastník nemá dostatek peněz na investice do fixního kapitálu; vezme si pomoc od banky nebo jakékoli finanční instituce a vezme si půjčku buď na hypotéku, nebo na hypotéku. Pokud je výše úvěru větší, musí vlastník zařídit hypotéku, aby si půjčku vzal; pokud je výše půjčky menší, majitel nemusí za účelem využití půjčky vybavovat žádnou hypotéku.
  • Emise akcií:  Pokud má společnost pocit, že musí vydávat akcie, aby mohla financovat zoufalou potřebu nákupu / získání dlouhých aktiv, budeme jí říkat fixní kapitál. Soukromá společnost se může stát veřejnou prostřednictvím IPO nebo veřejná společnost může vydávat nové akcie k financování potřeby fixního kapitálu do podnikání.
  • Nerozdělený zisk:  Když společnost potřebuje investovat do fixního kapitálu, může také použít interní finance. Nerozdělený zisk je část zisku, který je ponechán a reinvestován do společnosti. Nerozdělený zisk se obvykle investuje do získání nového fixního kapitálu.
  • Emise dluhopisů:  Vydáváním dluhopisů získávají společnosti financování na pořízení dlouhodobého majetku. Společnosti vydávají dluhopisy. Lidé, kteří mají zájem investovat do společnosti, tyto dluhopisy kupují a peníze za ně platí. A společnosti pak tyto peníze použijí na investice do nákupu dlouhodobých / dlouhodobých aktiv.

Jak ví podnik, do kterého dlouhodobého majetku má investovat?

Jak vidíte, fixní kapitál je pro podnikání důležitý. Jak ale podnik ví, do kterých dlouhodobých aktiv má investovat?

Měl by to být proveden porovnáním hodnoty konkrétního dlouhodobého aktiva s tím, kolik peněžních toků by byl schopen dlouhodobě generovat. Řekněme například, že firma zakoupila stroj. A bylo zjištěno, že stroj bude sloužit podniku dalších 10 let. A použití tohoto konkrétního stroje by zlepšilo výrobní proces a také zvýšilo produktivitu pracovníků; Výsledkem je, že podnik ví, že investice do stroje je dobrý nápad.

Podniky používají tři techniky, aby zjistily, zda by potenciální peněžní příliv převažoval nad peněžními odtoky.

  • Čistá současná hodnota (NPV): Použití této techniky pomáhá podniku zjistit jeho současnou hodnotu budoucího přílivu peněz a může snadno porovnat, zda je vhodné investovat do aktiva.
  • Interní míra návratnosti (IRR):  IRR pomáhá zjistit správnou míru návratnosti s velkým úsilím a úsilím. Pokud se IRR zdá být dobrá, je rozumnější investovat do dlouhodobého aktiva.
  • Doba návratnosti (PP): Pokud investujete do aktiva, do jaké doby by vám vrátil peněžní odtok. Například pokud se podnik musí rozhodnout mezi investováním do „budovy A“ a „budovy B“ a je-li doba návratnosti A a B 5 a 10, měl by se podnik rozhodnout investovat do A (v závislosti na investované částce je podobný).

$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found