seychellesartprojects.org

Rozdíly mezi absolutní a srovnávací výhodou

Absolutní výhoda je schopnost, s níž lze vyrobit větší počet zboží a služeb, a to také v lepší kvalitě ve srovnání s konkurencí, zatímco komparativní výhoda znamená schopnost vyrábět zboží nebo služby za relativně nižší náklady příležitosti.

V mezinárodním obchodě jsou absolutní výhoda a komparativní výhoda široce používanými termíny. Tyto výhody ovlivňují rozhodnutí zemí věnovat své přírodní zdroje a vyrábět konkrétní zboží.

Absolutní výhoda

Absolutní výhodou je, když země může vyrábět konkrétní zboží za nižší cenu než jiná země.

Několik příkladů:

• V Saúdské Arábii je těžba ropy snadnější než v jakékoli jiné zemi. Hojnost ropy v Saúdské Arábii usnadňuje, jako by to byla jen těžba ropy, zatímco pro ostatní země to znamená náklady na průzkum a těžbu.
• Kolumbie má klimatickou výhodu výroby kávy. Může tedy vyrábět kávu za nižší cenu než v jiných zemích

Relativní výhoda

Srovnávací výhoda je založena na příležitostných nákladech na výrobu zboží. Pokud země může vyprodukovat konkrétní zboží za nižší náklady příležitosti (ztrátou příležitosti k výrobě jiného zboží) než kterákoli jiná země, pak se říká, že má komparativní výhodu.

Několik příkladů komparativní výhody:

• Pokud mají USA a Japonsko možnost pěstovat pšenici nebo rýži, ale ne obojí. USA by mohly vyprodukovat 30 jednotek pšenice nebo 10 jednotek rýže a Japonsko může vyprodukovat 15 jednotek pšenice nebo 30 jednotek rýže. Cena příležitosti pro pšenici je tedy 3 jednotky pšenice na 1 jednotku rýže pro USA, zatímco 0,5 jednotky pšenice na každou jednotku rýže pro Japonsko. Japonsko má tedy při produkci rýže komparativní výhodu, protože má nižší náklady příležitosti.

Absolutní výhoda vs srovnávací výhoda infografiky

Podívejme se na hlavní rozdíly mezi absolutními a komparativními výhodami.

Klíčové rozdíly

• Země má absolutní výhodu, pokud vyrábí velké množství zboží se stejnými zdroji, jaké poskytuje jiné zemi, zatímco země má komparativní výhodu, pokud může vyrobit konkrétní produkt s lepší kvalitou za levnější cenu než jiná země.
• V absolutní výhodě obchodu není vzájemná výhoda, zatímco obchodu vzájemně prospívá komparativní výhoda. Důvodem je, že Země, která má vyšší náklady na příležitost k výrobě zboží, jej nyní může získat za nižší cenu z výroby jiné země.
• Náklady jsou faktorem určujícím, zda má země absolutní výhodu, zatímco náklady příležitosti jsou faktorem, který určuje, zda má země komparativní výhodu
• Srovnávací výhoda je vzájemná a vzájemná, zatímco absolutní výhoda nikoli.

Srovnávací tabulka absolutní vs. komparativní výhody

Základ		Absolutní výhoda		Relativní výhoda
Definice		Schopnost země vyprodukovat více zboží se stejným množstvím zdrojů než jiná země		Schopnost země vyrábět zboží lépe než jiná země se stejným množstvím zdrojů
Výhody		1. Obchod není vzájemně výhodný 2. Výhody pro zemi s absolutní výhodou		1. Obchod je oboustranně výhodný 2. Výhody obou zemí
Náklady		Absolutní náklady na výrobu zboží mají dopad, pokud má země absolutní výhodu		Náklady příležitosti na výrobu zboží mají dopad na komparativní výhodu země
Ekonomická povaha		Není to vzájemné a vzájemné		Je to vzájemné a vzájemné

Příklad

Zvažte dvě země A a B, které mají následující dynamiku produkce kukuřice a kukuřice. Výstup pro stejný počet zdrojů za den je uveden níže:

• Pro zemi A jsou náklady příležitosti na výrobu 15 jednotek kukuřice 30 jednotek kukuřice, nebo můžeme říci, že země A má příležitostné náklady na výrobu 1 jednotky kukuřice na 2 jednotky kukuřice. Podobně má země B příležitostné náklady na produkci 1 jednotky kukuřice na 0,5 jednotky kukuřice. Jelikož náklady na příležitost k produkci kukuřice v zemi B jsou menší, má to komparativní výhodu.
• Podobně má Země A příležitostné náklady 0,5 jednotky kukuřice na výrobu 1 jednotky kukuřice a země B má příležitostné náklady 2 jednotky kukuřice na výrobu 1 jednotky kukuřice. Země A má tedy při produkci kukuřice komparativní výhodu oproti zemi B. Jelikož však Země A může produkovat kukuřici i kukuřici vyšší než Země B, má to absolutní výhodu.
• Pokud tedy země A produkuje a obchoduje s kukuřicí, zatímco země B produkuje a obchoduje s kukuřicí, obě země budou těžit z obchodu s nižšími náklady příležitosti a vyšší efektivitou.
• Ve výše uvedeném příkladu jsme viděli, že i když má A absolutní výhodu při výrobě veškerého zboží, může mít jiná země jinou komparativní výhodu. Komparativní výhoda pomáhá zemím rozhodnout se, které zboží by měly vyrábět a řídit obchod. Komparativní výhoda pohání specializaci na výrobu zboží v zemi, protože mají nižší náklady příležitosti, a tím vede k vyšší produkci a lepší efektivitě.

Závěr

Je třeba si uvědomit, že teoretické rozdíly mezi absolutní a komparativní výhodou jsou snadno pochopitelné, ale ve skutečnosti jsou složitější. Žádný národ nemá výhodu ve výrobě každého zboží. Žádný národ nemá výlučnou nadprodukci zboží. Existuje mnoho faktorů, které řídí výrobu a výrobu zboží, které v některých zemích zefektivňují výrobu určitého zboží. Národ může některé zboží vyrábět efektivně, ale nemusí být schopen jej přepravovat a prodávat v jiných zemích. Obojí by tedy bylo možné lépe pochopit, pokud mají země stejné zdroje.