Potvrzení o důvěryhodnosti (definice, formát) | Jak to funguje?

Co je potvrzení o důvěryhodnosti?

Trust Receipt je krátkodobé financování v podobě směnky pro banku, kde by byl splacený úvěr splacen při prodeji zboží (místního nebo exportního) zákazníkovi.

Vysvětlení

  • Společnosti obvykle nemusí mít dostatečnou hotovost a peněžní ekvivalenty, aby mohly nakupovat zásoby od dodavatele k uskutečnění prodeje, ale mohou mít prodejní objednávky od zákazníků. V těchto případech osloví bankéře pro krátkodobý úvěr ve formě přijetí důvěry. Bankéř by provedl platbu za zboží zahraničnímu vývozci nebo tuzemskému prodejci. Pomocí inventáře zakoupeného od prodávajícího může společnost provést další prodej zákazníkovi, při realizaci pohledávky se splácí úvěr od banky s nominální úrokovou sazbou.
  • Dlužník (tj.) Osoba, která se obrátila na banku s žádostí o potvrzení důvěry, musí mít odpovídající oddělení získaného zboží. Pravidelná zpráva se vydává bankéři také na základě smlouvy o přijetí důvěryhodnosti.

Formát potvrzení o důvěryhodnosti

Používají se po celém světě bez jednotného formátu. Jinými slovy, toto vydané bankou ve Velké Británii nemusí být stejné jako v USA.

Základní požadavky jsou následující:

  • Datum přijetí důvěryhodnosti
  • Byla přijata příloha objednávky prodeje
  • Povaha zakoupeného zboží (přiloženo PO, pokud bylo získáno)
  • Schválení získaná od příslušných orgánů (v případě dovozu)
  • Údaje o bankovním účtu zahraničního vývozce
  • Další podmínky požadované bankou

Jak funguje Trust Receipt?

Proces je v podstatě poměrně komplikovaný, zejména v případě dovozních nebo vývozních transakcí, protože je třeba dodržovat také ustanovení místního celního aktu a pravidla, která jsou v něm obsažena.

Základní postup je následující:

  • Zákazník se obrací na banku kvůli nedostatku důvěryhodnosti vyplněním požadovaných formulářů a dokončením nezbytného procesu.
  • Banka, která je spokojena s dokumentací, jmenuje zákazníka jako svého agenta, aby jménem banky koupil zboží, které požaduje.
  • Při přijetí zboží banka zaplatí kupní protihodnotu dodavateli zboží ve sjednaných termínech.
  • Platba se provádí pouze na bankovní účet, jak je uvedeno v dokladu o důvěryhodnosti.
  • Získané zboží je odděleno a skladováno ve skladu dlužníka až do prodeje.
  • Banka je pravidelně informována o konečném zůstatku zboží a jeho stavu.
  • Nákupní protihodnota realizovaná při prodeji se poprvé použije k vypořádání jistiny a úroku z potvrzení důvěry.

Jak se liší příjem z obchodního dokladu od akreditivu?

Další otázka tedy zní: Jak se obchodní úvěr liší od akreditivu?

  • Akreditiv je záruka poskytnutá zahraniční straně místním bankéřem za platbu protiplnění za transakce. Nejedná se o nástroj, kterým je částka vyplácena bankou a poté inkasována od dlužníka, jako v případě potvrzení o důvěře. V mezinárodních transakcích se strany nemusí navzájem znát.
  • V těchto případech není zahraniční prodejce chráněn před rizikem selhání svého zámořského zákazníka. Prodejce by proto chtěl, aby mu kupující poskytl záruku od svého bankéře s uvedením, že banka by byla povinna zaplatit jeho protihodnotu, pokud by zákazník selhal. Banka by za tímto účelem účtovala provizi od zákazníka za záruku a nikoli za úrok v případě přijetí důvěry.
  • Jinými slovy, v obchodním úvěru banka vystupuje jako zmocnitel a dlužník je jejím „agentem“. Zatímco v akreditivu banka pouze garantuje platbu zahraničnímu prodejci a odpovídá pouze v případě, že místní zákazník nesplní své závazky. Proto banka účtuje první poplatek v případě akreditivu, ale druhý poplatek v případě přijetí důvěryhodného účtu.

Prvním a počátečním krokem je tedy zajistit, aby dlužník měl k dispozici dokumenty k využití důvěryhodného úvěru, a proto by základní předpoklady byly:

  • Směnka (BOE) přijatá kupujícím (Objednávka prodeje je pouhý úmysl koupit, ale BOE je přijetí platby!)
  • Faktura, pokud již byla na kupujícího vznesena
  • Schválení celními orgány (pokud je získáno - v případě vývozu)

Výše uvedené jsou také obecné a jsou běžné v různých zemích. Banky na základě místních zákonů hledají další dokumenty.

Výhody

# 1 - Snadný zdroj financování

Banky obvykle neváhají poskytnout důvěryhodný úvěr. Je to proto, že je jisté, že peníze by byly splaceny s úroky, jakmile bude zboží prodáno. Pro banku i dlužníka je to situace výhodná pro obě strany, protože banka získává peníze ve formě úroků a společnost vydělává peníze, aniž by musela původně investovat.

# 2 - Okamžitá likvidita

Hotovost, která je jinak k dispozici, lze použít k jinému provoznímu kapitálu a investičním účelům. To umožňuje společnosti efektivní správu pokladny.

Nevýhody

# 1 - Nadměrná kontrola

Banky kladou na zákazníka mnoho podmínek. Několik podmínek je:

  • Samostatně udržovat inventář týkající se důvěryhodného úvěru
  • Pravidelně udržujte a vydávejte zprávy bance.
  • Klauzule, že „banka může v případě potřeby provést audit zásob“
  • Omezení nákladů

Společnosti mohou vzniknout další náklady, pokud jde o úroky a dodržování dalších podmínek bank. Je třeba provést analýzu nákladů a přínosů této existující skupiny.

# 2 - Nadměrná dokumentace

Důvěryhodný kredit nezískáte, dokud nebude předloženo minimum výše uvedených dokumentů. Prakticky není možné získat celní odbavení pro vývoz zboží k zákazníkovi, aniž by se zboží skutečně vyrobilo.

( Poznámka: Nejprve zakoupíte zboží a poté zpracujete prodej)

Závěr

Nejlevnějším zdrojem financování se srovnatelně flexibilní dobou splatnosti je tedy příjem důvěry. Zdroj lze vybrat pomocí potřebné analýzy nákladů a přínosů a odesláním požadovaných dokumentů.


$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found