Vykazované období (význam, příklady) Nejlepší 3 typy vykazovaného období

Vykazované období Význam

Zpravodajským obdobím je měsíc, čtvrtletí nebo rok, za který je účetní závěrka organizace připravena pro externí použití, a to rovnoměrně po určitou dobu tak, aby byla účetní závěrka srovnatelná a srozumitelná široké veřejnosti nebo uživateli účetní závěrky.

Druhy vykazovaného období

Zpravodajské období lze obecně připravit pro následující období -

# 1 - Měsíční vykazované období

Pro subjekty s rychle se měnícím prostředím je nutné připravit kontrolní systém, který poskytuje pravidelné podrobnosti o finančních výsledcích a finanční situaci.

# 2 - Čtvrtletní vykazované období

U průmyslových odvětví sezónní povahy je jejich trh obecně za konkrétní čtvrtletí. Jakmile tedy čtvrtletí skončí, bude nutné vyhodnotit finanční situaci a výsledky ze stejné situace. Pro takový druh odvětví je připravován čtvrtletní finanční výkaz, aby byla účetní závěrka pro uživatele relevantnější a srozumitelnější.

# 3 - Roční období podávání zpráv

Každé odvětví připravuje roční finanční výkaz, aby ználo finanční výsledky za daný rok a finanční pozice k tomuto datu. Roční nebo roční účetní závěrky proto připravují všechny společnosti bez ohledu na to, zda připravují čtvrtletní nebo měsíční účetní závěrky.

Roční účetní závěrka je připravována za stejné období jednotně, a to buď od 1. dubna do 31. března, nebo od 1. ledna do 31. prosince.

Příklady vykazovaného období

  1. Velmi slavná společnost v New Yorku s názvem A ltd., Kótovaná na newyorské burze cenných papírů s ročním růstem tržeb o 150 000 000 USD, jejíž správní rada se rozhodla vydávat finanční výkazy s měsíčním vykazovaným obdobím výhradně pro své interní účely. V tomto případě tedy společnost má měsíční vykazované období.
  2. Podle Komise pro výměnu cenných papírů (SEC) je každá společnost kótovaná a veřejně obchodovaná na jakékoli burze povinně povinna ve stanoveném období vystavit čtvrtletní finanční výkaz, jehož nerespektování může vést k obrovským pokutám a pokutám. Tím je zajištěno, že společnosti, na nichž je široká veřejnost závislá na generování svých příjmů, by měly lidem sdělit své čtvrtletní výsledky, aby mohli přijímat svá investiční rozhodnutí moudře.
  3. Podle IFRS 1 příprava účetní závěrky stanoví, že pro každou společnost, pro kterou jsou IFRS povinné, musí vydávat své obecné účetní závěrky s ročním účetním obdobím.

Výhody

Různé výhody jsou následující:

  • Většina subjektů pracuje na kalendářním základě. Proto je nutné znát její finanční výsledky, tj. Zisk nebo ztrátu za dané období a finanční pozici, tj. Aktiva a pasiva k tomuto datu, pro která je roční účetní období užitečné.
  • Jednotné vykazované období je pro uživatele účetní závěrky výhodné pro širokou veřejnost (podle okolností) pro srovnání.
  • Porovnání lze provést buď s předchozím obdobím stejné společnosti, nebo se stejným obdobím jako jiná společnost, se stejným vykazováním celého odvětví.
  • Hraje zásadní roli při určování částek ve výkazu zisku a ztráty, rozvaze, sadě výkazů peněžních toků. Výkaz zisků a ztrát se sestavuje za rok končící datem účetní závěrky a rozvahou a výkazy peněžních toků se připravují k datu účetní závěrky.
  • Existují dvě metody účtování finančního výkazu, hotovostní systém a obchodní systémy. Pokud jsou účetní závěrky sestavovány na základě účetnictví v hotovosti, je to bráno jako základ pro stanovení částek v různých knihách, protože se bere v úvahu pouze hotovost, která je přijata nebo vyplacena do data účetní závěrky. Jsou-li účetní závěrky sestavovány na akruální bázi, je bráno jako základ pro stanovení všech příslušných účetních knih, které vznikly do účetního období a které mají být zahrnuty do účetní závěrky.
  • Bylo uvedeno, že dojde-li ke změně období v porovnání s předchozím vykazovaným obdobím, je třeba dodržovat zvláštní postupy, které mají být uvedeny v účetní závěrce, aby bylo uživatelům účetní závěrky srozumitelné.

Nevýhody

Ačkoli je to užitečné výše uvedenými způsoby, existují také určité nevýhody. Různé nevýhody jsou následující:

  • Přináší nám to určitou rigiditu ve finančních výkazech, protože je velmi svévolné. Podnik přesto musí používat vykazované období podle IAS1 ročně.
  • Jen málo zemí se řídí tímto kalendářním rokem, tj. Od 1. ledna do 31. prosince, zatímco jiné sledují své vykazované období od 1. dubna do 31. dne. Z tohoto důvodu zde dochází k přerušení účelu jednotnosti vykazovaného období.
  • Pro společnosti v některých zemích toto období není kalendářním rokem. Přestože jsou účetní závěrky sestaveny za sledované období, neřeší to účel zjišťování výsledků za každý kalendářní rok. Musí přepočítat své finanční výsledky.
  • Dojde-li ke změně ve vykazovaném období, je třeba dodržovat těžkopádné a zdlouhavé postupy, jak je uvedeno v IFRS1, které vyžadovaly spoustu času, práce a peněz, což nedává moc smysl.

Důležité body

Pro změnu vykazovaného období musí být splněn některý z následujících důvodů.

  • Pro lepší přípravu a prezentaci účetní závěrky;
  • Vyžadováno konkrétní sochou nebo aktem;

Pokud tedy některý z výše uvedených důvodů splňuje, je spolu s jeho aktualizací v poznámkách k účetní závěrce nutné dodržet konkrétní postupy vykazování, jak jsou uvedeny v příslušných IFRS, aby byla účetní závěrka srozumitelná.

Závěr

Proto dochází k závěru, že i když existuje několik nevýhod, pro širokou veřejnost se stává prospěšné mít společné vykazované období, aby účetní závěrka každého subjektu byla srovnatelná, užitečná, jednotná a srozumitelná.


$config[zx-auto] not found$config[zx-overlay] not found